Zákon o prokazování původu majetku
Je to je silný nástroj daňové správy v rámci daňového řízení. Chybí k tomu prováděcí vyhláška, chybí soudní praxe, zákon provází mnoho nejasností. Nic v zákoně nebrání daňové správě v roce 2016 vyzvat kohokoliv: "Máte barák, máte tři byty, jmění 8 mil, za poslední tři roky jste vykázal zisk 300 tis. Kč; prokažte původ majetku"!
Obsahem navrhované úpravy je především:
-
zavedení zvláštního oprávnění pro správce daně vyzvat k prokázání původu majetku. Tuto výzvu však musí správce daně podložit oprávněnými pochybnostmi o rozdílu v nárůstu jmění oproti příjmům, které jsou správci daně známy. Tento rozdíl byl nejprve navrhován ve výši 5 mil. Kč, Ministerstvo financí navrhovalo 10 mil. Kč a vláda rozhodla o rozdílu ve výši 7 mil. Kč. Osob, jejichž jmění nedosahuje 7 mil. Kč, by se tedy výzva k prokázání původu majetku neměla vůbec týkat. Osoby s jměním nad 7 mil. Kč se také navrhované úpravy nemusí obávat, pokud jsou schopny doložit, že jejich jmění narostlo z příjmů řádně zdaněných, z příjmů osvobozených od daně (např. dědictví nebo dary v rámci rodiny), – pochopitelně je však prokázání původu majetku administrativně zatíží. Správce daně nebude posuzovat pouze nárůst jmění, ale i spotřebu – limitní hranice (vládou schválena ve výši 7 mil. Kč) tedy zahrnuje nejen nárůst jmění, ale i spotřebu a jiná vydání.
-
zavedení sankčního institutu stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem – ten se použije v případě, kdy nebude doložen nárůst majetku a odhadovaná daň stanovená pomocí těchto pomůcek přesáhne 2 mil. Kč. Tzn. v případech, kdy u fyzické osoby vzroste jmění a fyzická osoba nedoloží příjmy a doměřená daň stanovená na základě pomůcek zvláštním způsobem z nedoloženého rozdílu by již přesáhla 2 mil. Kč, nastupuje sankční institut + navíc by se uplatnilo zvláštní penále 50 % doměřené daně popř. 100 %, pokud by příslušná osoba se správcem daně nespolupracovala.
-
institut stanovení daně pomocí pomůcek zvláštním způsobem obsahuje pravidlo, že nedoložený příjem se týká posledního zdaňovacího období. Protože účinnost zákona je navrhována na 1.1.2016, týkalo by se toto pravidlo (otázkou je pochopitelně jeho ústavnost) doměření daně poprvé za období roku 2016, ale i příjmů dosažených před 1.1.2016 v tzv. neprekludovaných obdobích (tedy v obdobích, za které lze doměřit daň).
Příklad
V roce 2017, po vyměření daně z příjmů fyzických osob za rok 2016, finanční úřad (na základě podloženého podezření) vyzve fyzickou osobu, aby doložila nesoulad mezi nárůstem jmění, spotřebou a jiným vydáním za období let 2014 až 2016, který dle podkladů finančního úřadu přesahuje 7 mil. Kč oproti příjmům, které finanční úřad za uvedené období eviduje. Fyzická osoba tento nesoulad nedoloží a finanční úřad jej vyčíslí na 20 mil. Kč a použije tak stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Jestliže nebude fyzická osoba schopna prokázat (současně) zdroj příjmu a období, kdy byl příjem obdržen, bude nedoložený rozdíl 20 mil. Kč považován za příjem roku 2016 a bude za toto období doměřena daň sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 %, tj. 3 mil. Kč. Kromě doměřené daně bude předepsáno penále ve výši 50 % doměřené daně, tj. další 1,5 mil. Kč. Pokud by fyzická osoba neposkytovala součinnost a toto by závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně, bylo by penále dvojnásobné (3 mil. Kč místo 1,5 mil. Kč).